Prosinec 2007

Dvanáct nejdůležitějších řeckých bohů

31. prosince 2007 v 14:17 Víly, elfové a další magické bytosti

ZEUS-vládce a otec

•HÉRA - Diova manželka

•HÁDES - vládce podsvětí

•POSEIDÓN - bůh moře

•HEFAISTOS - pán ohně a sopek

•ÁRES - bůh války

•DIONÝSOS - bůh vína a rostlinstva

•APOLLÓN - bůh světla

•HERMÉS - bůh řečníků a zlodějů

•ATHÉNA - bohyně moudrosti

•AFRODITÉ - bohyně lásky a krásy

•DÉMÉTER- bohyně zemědělství



Pověry na Štědrý den

23. prosince 2007 v 22:21

Co přináší smůlu?

  • před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily
  • na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal
  • na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu
  • na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod

Co přináší štěstí?

  • když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci
  • čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 - mají kouzelnou moc
Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu
Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí
Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek
Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim

Víly

14. prosince 2007 v 22:01 Víly, elfové a další magické bytosti
Víla (rusalaka, divoženka) je nadpřirozená bytost, kterou v různých obdobách nacházíme v mytologii Evropy už od ranného středověku. Často se jich lidé bály protože jim bylo přisuzováno, že topí nebo utancovávají k smrti pocestné a kradou malé děti z kolébek. Naopak byly někdy vnímány jako ochranitelky a pomocnice, dokonce se mohly vdát za lidského mládence. Jejich děti pak bývaly neobyčejně moudré a měli výbornou paměť.
První zprávy o vílách u Slovanů jsou již z 6. století. V Rusku se objevují v pramenech z 11. a 12. století. V Čechách se dochoval jediný předknižní doklad o působení víl z 15. století.
Původ víry v víly není zcela jasní. Mohou být pohanským božstvem nebo čarodějkami. Později se upevnila představa, že víly jsou duše předčasně zemřelých dívek, zejména těch, které spáchaly sebevraždu nebo se utopily.
Druhy víl:
Víly horské žily v jeskyních a uměly se měnit v hady.
Víly vzdušné se pochybovaly vzduchem. Měly vliv na počasí, zvláště na oblačnost a bouře, blesky byly jejich šípy.
Víly lesní žily ve stromech. Byly to krásné průsvitné dívky v lehkých šatech a plavými či rusými vlasy. Uměli se měnit v mnoho zvířat, ovládali léčení a věštění.
Víly vodní Bývaly často označovány jako rusalky. Rády topily lidi, zvláště na letnice.
Víly zlé byly jezinky, které byly sice velice krásné, ale lidi topily a sváděli poutníky z cesty.
Divé ženy, tedy divoženky, kradly lidské děti a vymeňovaly je za své. Když bydleli v jeskyni, nazývali se jeskyňky (mimochodem, Smolíčka Pacholíčka tedy neukradli jezinky ale jeskyňky).
Zdroj: Wikipedie